Obyvatelé velkoměst musí počítat s tím, že budou platit vysoké nájmy. Lidé se sem stěhují za prací a šponují pak ceny bydlení nahoru. Problém s nedostupným bydlením řeší Londýňané tím, že byty sdílejí s dalšími osobami, v Paříži se musí nájemníci spokojit s miniaturními byty o pár metrech čtverečních. Růst cen nájmů se nevyhnul ani hlavnímu městu Německa. Tam se však bytovou krizi rozhodli řešit shora. Od nového roku 2020 tak platí regulace nájemného v Berlíně.
Bytová situace v Berlíně
Ještě na počátku 90. let byl Berlín pro bydlení levné město. Přírůstek obyvatel z menších měst a růst významu Berlína jako metropole sjednocené země se však ceny nájmů začaly zvyšovat. Za posledních deset let dokonce dvojnásobně.
Byty skupují developeři a přes milion a půl Berlíňanů žije v nájemním bydlení. Berlín má přitom v současnosti kolem tři a půl milionu obyvatel. Začaly se proto objevovat hlasy, že je potřeba situaci s rostoucími cenami nájmů řešit, aby se předešlo bytové krizi. Některé názory byly přitom poměrně radikální. K vyvlastnění investičních bytů nakonec nedošlo. Levicové vedení města nakonec zvolilo méně razantní ale přesto kontroverzní řešení. Tak byla zavedena regulace nájemného v Berlíně.
Zmražení a zastropování cen nájmů
Pro vlastníky nemovitostí nová pravidla znamenají, že nesmějí po dobu pěti let zvyšovat nájem, který jim nájemníci platili k 18. červnu 2019.
Schválený právní předpis navíc stanovuje maximální cenu nájemného na 9,8 euro za metr čtvereční. Záleží však na stáří stavby a vybavení bytu. Např. byty ve starých domech z 19. století, ve kterých chybí centrální vytápění a koupelna se mohou nabízet pouze za 3,92 euro za metr čtvereční. Novostavby mladší roku 2014 jsou z regulace nájemného vyňaty.
Pokud by chtěli majitelé investovat do vybavení či oprav bytu a tím nájemné zvýšit, musí získat úřední povolení.
Za nerespektování právní normy hrozí majitelům pokuta až do výše půl milionu eur.
Reakce na regulaci nájemného
Berlín není první město, které se rozhodlo pro zastropování nájemného. K podobným krokům dospěly i města ve Španělsku, Portugalsku či Irsku. V rámci Německa jde však o neobvyklý krok. Zástupci nájemníků jej samozřejmě vítají. Na druhé straně stojí majitelé bytů a developeři.
Kritici regulace nájemného poukazují zejména na fakt, že toto řešení nepřináší skutečné východisko z bytové krize. Podle nich se právě naopak bude stavět méně a počtu bytů na počet obyvatel ještě více poklesne. Regulace nájemného je navíc demotivační pro majitele nemovitostí, aby se o ně adekvátně starali a investovali do jejich rekonstrukcí a vybavení. Existují i pochybnosti o ústavnosti navrhovaného řešení, které ale bude muset řešit až německá justice.
Zda povede regulace nájemného v Berlíně k rozvoji města, nebo bude naopak považována za neúspěch, si budeme muset počkat. Bydlet v Berlíně však bude levnější než v Praze. A to stojí za zamyšlení.
Přečtěte si také článek Investice do nemovitostí v zahraničí: Vyplatí se?
