Kryptoměna – její fungování, potenciál a rizika

kryptoměna

Popularita kryptoměn v posledních letech výrazně vzrostla a o obchodování s nimi se, zejména po prudkém nárůstu ceny Bitcoinu, začali živě zajímat i uživatelé z řad laické veřejnosti. Kryptoměna je jedním z mnoha typů digitální měny, který má svá specifika. Jaké jsou její charakteristické rysy, výhody a nevýhody a čím se liší od ostatních digitálních měn?

Charakteristické znaky kryptoměn

Pro kryptoměny je typická transparentnost, decentralizace a fungování v rámci peer-to-peer sítě. Kryptoměny jsou postaveny na technologii blockchainu a bezpečném šifrování založeném na asymetrické kryptografii.

Kryptoměny, stejně jako ostatní digitální měny, nemají fyzickou formu a existují čistě v elektronické podobě. Virtuální mince kryptoměn se nazývají tokeny.

První kryptoměna? Bitcoin

Nejstarší kryptoměnou je Bitcoin, který byl uveden již na počátku roku 2009. Bitcoin je koncipován jako kryptoměna a zároveň platební síť, v jejímž rámci se realizují veškeré bitcoinové transakce. Založen je na technologii blockchainu.

Průkopník s otevřeným zdrojovým kódem

Bitcoin je open-source projekt, jeho zdrojový kód je tedy k dispozici každému. Kdokoli ho může zkopírovat, provést v něm úpravy a svobodně ho  používat nebo i dále šířit. Sami vývojáři Bitcoinu tedy umožnili, aby jeho zdrojový kód posloužil jako základ pro vznik dalších kryptoměn.

Altcoiny – ostatní kryptoměny založené na blockchainu

Po Bitcoinu postupně přišla řada dalších kryptoměn, postavených na blockchainu. Tyto kryptoměny, více či méně odvozené od původního Bitcoinu, se označují jako altcoiny. Jejich počet již přesahuje sedm set a stále rychle přibývají nové. Nejvýznamnějšími z nich jsou Litecoin, Ethereum nebo Ripple.

Kryptoměny jako platební prostředek

Kryptoměny jsou koncipovány tak, aby sloužily jako platební prostředek. Lze v nich provádět převody i platby za zboží a služby u řady obchodníků. Jelikož ale kryptoměny obecně nejsou státy uznávanou měnou, je podmínkou realizace převodu nebo platby konsensus obou stran, mezi kterými má být transakce uskutečněna. Je tedy na každém jednotlivci nebo jiném subjektu, jestli se rozhodne platbu v kryptoměnách přijmout.

Např. v ČR je obchodník ze zákona povinen akceptovat platby v českých korunách. Sám se může rozhodnout, jestli kromě CZK bude přijímat i platby v některých kryptoměnách. Nemůže ale přijímat pouze platby v Bitcoinech a platby v českých korunách odmítat.

Transakce v kryptoměnách je nevratná

Pi provádění transakcí v kryptoměnách je třeba počítat s tím, že jednou potvrzenou transakci již nelze stornovat. Proto je vhodné dát si dobrý pozor na správné uvedení všech údajů.

Kryptoměny jako investiční nástroj

Hodnota kryptoměn je dána čistě důvěrou jejích uživatelů. Pokud tedy zájem o danou kryptoměnu vzrůstá, narůstá i její hodnota. A naopak, dojde-li k poklesu důvěry uživatelů, typicky např. po úspěšném hackerském útoku na některou z kryptoměnových burz, dochází i k propadu hodnoty kryptoměny. Výkyvy v kurzu kryptoměn jsou značné a proto se obecně doporučuje přistupovat k nim spíše jako ke spekulacím než jako k dlouhodobé investici.

Jak a kde získat kryptoměny

Kryptoměny lze zakoupit na řadě kryptoměnových burz i ve směnárnách. Pro české uživatele je nejpřívětivější burza Coinmate, která akceptuje i české koruny. Další možností je např. Binance.

Některé kryptoměny je možné zakoupit i v kryptoměnových bankomatech, v ČR je uživatelům k dispozici několik Bitcoinových i Litecoinových bankomatů.

Další možností je poskytnout svůj hardware k těžbě kryptoměny a získávat za její vytěžení odměnu v dané kryptoměně. Je ovšem třeba počítat se značnou spotřebou energie. Některé kryptoměny jsou vydávány najednou a k jejich těžbě tedy vůbec nedochází.

Tokeny lze získat i přijetím platby od jiného uživatele nebo dokonce vydělat na různých webových stránkách, kde se ale jedná o částky nepatrné hodnoty.

Jak uchovat kryptoměny

Kryptoměny se uchovávají v kryptoměnové peněžence, která může mít virtuální nebo hardwarovou podobu. Lze je uložit v peněžence umístěné na internetu u třetí strany, na disku vlastního počítače nebo v mobilu. Možností je i jejich uchování na burze. U třetí strany je alevhodné uchovávat pouze prostředky aktuálně určené k obchodování nebok  platbám. Hardwarové peněženky jsou nejbezpečnější, ale nejsou dostupné pro všechny kryptoměny. Např. Bitcoin je možné uchovávat i v papírové podobě.

Základem kryptoměn je blockchain

Kryptoměny jsou postaveny na technologii blockchainu, který funguje jako databáze všech provedených transakcí. Transakce provedené v dané kryptoměně za určité období se ukládají v blocích, které na sebe chronologicky navazují. V blockchainu jsou tedy zaznamenány všechny transakce, které v síti od začátku do současnosti proběhly.

Jak funguje peer-to-peer síť

Peer-to-peer nebo také P2P síť je založena na přímé komunikaci mezi jednotlivými zařízeními v síti. Její chod až na výjimky zajišťují tzv. těžaři, na jejichž počítačích dochází k potvrzování transakcí, které mezi sebou realizovali jednotliví uživatelé, tvorbě nových bloků i uchovávání blockchainu. V kryptoměnových sítích tedy neexistuje žádný centrální bod, na kterém by bylo závislé její fungování. I pokud je část sítě vyřazena z provozu, síť funguje bez obtíží dál.

Nezávislost na centrálních autoritách

Decentralizace kryptoměn přináší nezávislost na vládách, centrálních bankách, institucích a dalších autoritách. Z tohoto pravidla dnes již ale existují výjimky.

Kryptoměny závislé na svém tvůrci

Jedním z modelů je případ, kdy sice kryptoměnová síť funguje decentralizovaně, ale většina uzlů sítě je fakticky v rukou jejích tvůrců. Příkladem kryptoměny, kde si tvůrci tímto způsobem zajistili možnost ovlivňovat fungování sítě a určovat její další rozvoj, je Ripple.

Národní kryptoměny

Další výjimkou jsou tzv. národní kryptoměny. V důsledku vzrůstajícího zájmu o kryptoměny se některé státy rozhodly vydat vlastní oficiální kryptoměnu. Ostrovní stát Marshallovy ostrovy se rozhodl vlastní kryptoměnou Sovereign nahradit americký dolar, který doposud používal jako oficiální platidlo. Kryptoměna Sovereign má tedy na rozdíl od ostatních kryptoměn oporu v zákoně a na území Marshalových ostrovů by měl být akceptován všemi bankami.

Státem zavedená  kryptoměna Estcoin pochází z  Estonska, které se dá považovat za průkopníka v digitalizaci státní správy.

Dalším příkladem  je venezuelská národní kryptoměna Petro, údajně kryté zlatem a nerostným bohatstvím státu. Jelikož ale Venezuela zažívá obrovskou inflaci, je otázkou, zda má Petro opravdu nějakou reálnou hodnotu a perspektivu.

Zavedení vlastní oficiální kryptoměny zvažují i další státy, mj. Japonsko, Švédsko nebo Čína.

Čím se od kryptoměn liší ostatní digitální měny

Digitálních měn je celá řada a mohou se od sebe lišit v řadě aspektů. Mnohé digitální měny jsou, na rozdíl od drtivé většiny kryptoměn, vydávány obchodní společností, organizací nebo jinou autoritou, která kontroluje jejich emisi i možnosti jejich použití.

Řada digitálních měn slouží jako platební prostředek pouze v rámci určité komunity nebo platformy. Často jsou používány v on-line hrách nebo na sociálních sítích. Tento typ digitálních platidel se běžně používal již řadu let před začátkem éry kryptoměn. Kupříkladu Facebook zavedl ještě před uvedením Bitcoinu virtuální mince, tzv. kredity, za které si mohli uživatelé např. dokupovat herní rozšíření. Tento model sice později opustil, ale řada platforem ho stále používá.

Aktualizováno