Rozhovor s Petrem Čermákem o hodnotovém investování

Petr Čermák je hodnotový investor (value investor), který v rozhovoru sdílí nejen svoji vlastní cestu k investování, ale také myšlenky a názory na finanční trh v dlouhodobé perspektivě. Jeho impulsem začít s investováním bylo uvědomění si, že lze peníze vydělávat i jinak než v zaměstnání. Dnes patří Petr Čermák k nejznámějším českým hodnotovým investorům. Předmluvu pro jeho knihu Investice do akcie: Základy value investování napsal Daniel Gladiš.

Jste dnes již zkušený investor. Vzpomenete si, jaká byla první akcie, do které jste investoval? Proč jste vybral právě tento titul?

Mou úplně první investicí nebyla akcie, ale smíšený podílový fond, do kterého jsem investoval veškeré své úspory, které jsem tou dobou měl k dispozici. Následně jsem k němu přidal ještě jeden akciový. Zpětně vzato jsem měl tehdy více štěstí než rozumu, protože byl zrovna začátek roku 2004 a akcie čekal několikaletý býčí trh. Prodával jsem se solidním dvouciferným výnosem.

Mou první čistě akciovou investicí byl nákup největšího amerického diskontního řetězce Walmart (WMT). Tou dobou jsem intenzivně studoval value investování a Walmart mi zapadal do kategorie kvalitních value akcií. Cena několik čtvrtletí stagnovala, valuace byly relativně rozumné a jednalo se o kvalitní firmu. Já byl bohužel příliš netrpělivý a po několika měsících jsem prodal. Výnos byl tudíž mizivý.

Ve svých investičních začátcích jsem dělal spoustu chyb. Naštěstí nebyly následky nijak závažné, protože jsem měl malé portfolio. I dnes dělám chyby. S postupujícími roky je jich však méně než na začátku. Člověk se neustále učí. Je to dlouhodobý proces.

Již ve svých 20 letech jste se vydal na dráhu investora. Mnoho mladých lidí dnes v tomto věku ještě bydlí u rodičů, kteří je živí, maximálně chodí na občasné brigády. Co pro Vás bylo impulsem k tomu začít?

Já jsem na tom byl stejně. Tou dobou jsem byl na vysoké škole a peníze jsem neměl. Chodil jsem po brigádách a snažil se něco uspořit. Vydělané peníze jsem potom investoval. Ze začátku jsem si proto také vybral podílový fond, protože jsem měl příliš málo peněz na to, abych si mohl založit účet u obchodníka s cennými papíry a sestavit rozumně diverzifikované portfolio z jednotlivých akcií. Na druhou stranu měl člověk v mládí mnohem více volného času, který mohl věnovat studiu. Snažil jsem se vše rozumně zkombinovat a postupně si budovat čím dál větší vědomostní základnu a zároveň i portfolio.

Impulsem začít s investováním pro mne bylo, když jsem si naplno uvědomil, že lze peníze vydělávat i jinak než v zaměstnání. Člověk přirozeně věděl, že může být zaměstnanec nebo podnikatel. Zároveň tušil, že existuje něco jako investování. Nikdy předtím jsem ale neuvažoval o tom, že by investování někdy mohlo být při troše štěstí třeba i hlavním zdrojem mých příjmů. A pokud ne hlavním zdrojem, tak alespoň výborným sekundárním zdrojem k zaměstnání, který člověku poskytuje mnohem více svobody. Není totiž potom existenčně závislý na zaměstnavateli. Nemá pak takové obavy ze ztráty zaměstnání, je mnohem jednodušší změnit práci, nebo se třeba za lepší příležitostí přestěhovat.

Mezi lidmi panuje o investování do akcií mnoho mýtů. Jedním z nich může být i to, že investor musí být přinejmenším milionářem. Může do akcií investovat skutečně každý?

Člověk nemusí být milionářem, aby investoval do akcií. V posledních letech náklady na investování velmi rychle klesají a investovat lze již s několika tisíci. Existuje celá řada produktů, které lze využít. Ať už se jedná o podílové fondy, indexové ETF (Exchange Traded Funds) nebo například i penzijní fondy.

Přímé nákupy jednotlivých akcií již vyžadují o něco více peněz, protože potřebujete určitou minimální míru diverzifikace. Ale i to lze zvládnout s několika desetitisíci.

Co by si měl potenciální investor rozmyslet a promyslet, než se rozhodne pro první nákup akcií?

Celou řadu faktorů. Předně svůj investiční horizont. Osobně si myslím, že investice do akcií vyžadují alespoň sedmiletý investiční horizont (většinou se uvádí pětiletý). Pokud existuje možnost, že budeme peníze vložené do akcií potřebovat dříve, neměli bychom o nich vůbec uvažovat.

Dále je to tolerance investora k riziku. To je na první pohled vcelku abstraktní pojem. Pokud bych jej měl jednoduše vysvětlit, tak bych jej popsal asi jako schopnost investora snášet psychickou bolest, kterou mu způsobují ztráty (byť třeba nerealizované). Pokud si nedovedeme představit, že by naše portfolio mohlo klesnout o 30-40 %, potom bychom měli velmi dobře zvážit, kolik peněz (a zda vůbec) umístíme do akcií.

Dále je to čas, který hodláme investování do akcií věnovat. Pokud máme málo času, potom například není příliš rozumné vybírat konkrétní akcie a sestavovat si z nich portfolio. To je časově velmi náročný proces. Vhodnější variantou pro nás mohou být v takovém případě spíše podílové fondy, ETF či jiné produkty kolektivního investování. S výše uvedeným jdou ruku v ruce naše znalosti a zkušenosti s investováním. Čím nižší jsou, tím rizikovější je výběr jednotlivých akcií.

Dále bychom měli vždy pečlivě zvážit náklady spojené s investováním. Pokud jsou příliš vysoké (poplatky, daně a další), potom výrazně sníží naši pravděpodobnost dosáhnout solidní výkonnosti. Spousta lidí poplatky podceňuje. Měli bychom si ale uvědomit, že průměrný 118 letý výnos akcií ve světě se pohyboval na úrovni kolem 8 % ročně. Pokud zaplatíme každý rok poplatky ve výši 2,5 %, potom jsme na 5,5 %. To znamená, že v prvním případě zdvojnásobíme svou investici v průběhu 9 let. Ve druhém až za 13 let. To je velký rozdíl.

Zejména zahraniční akcie patří k těm dražším. Ne každý si může dovolit kupovat akcie “po kusech”. Pokud mohu investovat 1000 Kč měsíčně, kam je mám vložit? Mohu s takovou částkou investovat do akcií?

Jak jsem uvedl výše. Investovat lze i s menšími částkami. S 1 000 Kč patrně nebudete nakupovat jednotlivé akcie, protože z nich jednak neposkládáte rozumně diverzifikované portfolio a zároveň vás „sežerou“ poplatky. Zvolíte spíše produkty kolektivního investování, jako jsou například podílové fondy či ETF. Vždy však záleží na konkrétní situaci jednotlivce, která by měla být posouzena individuálně. Pro různé investory mohou být vhodné různé investiční nástroje.

Jste investorem do akcií. Zajímáte se ještě o jiné cenné papíry nebo komodity? Jaký máte názor na poměrně nově vzniklý trh s kryptoměnami? Dá se říci, že nějak hýbou kryptoměny s akciovým trhem, nebo je to spíše naopak?

Sleduji i jiné třídy aktiv než jen akcie (např. dluhopisy, komodity, nemovitosti, a jiné). Finanční trhy jsou propojený systém, v němž se jednotlivé složky vzájemně ovlivňují. Nelze žít v uzavřené bublině, mít klapky na očích a přesvědčovat sám sebe, že se nás okolní svět netýká, protože naším cílem jsou výhradně investice do akcií. To může být velmi nebezpečné. Posledním příkladem byla finanční krize, kdy problémy na trhu nemovitostí v USA způsobily největší krizi ve světě od Velké hospodářské krize, přičemž zasáhly celý finanční trh.

Nemyslím si, že je provázanost mezi akciovým trhem a kryptoměnami. I když vlastně v omezené míře existuje. Na růstu popularity kryptoměn se v posledních letech snažila přiživit řada firem. Některé společnosti v USA si dokonce neváhaly změnit název, jen aby zvýšily zájem o akcie své firmy. V dobách „krypto euforie“, kdy se Bitcoin šplhal ke 20 000 USD, stačilo mít v názvu něco, co naznačovalo spojitost s kryptoměnami, a rázem se mohlo nadšení přenést i na cenu vašich akcií. A to i přesto, že předmět podnikání společnosti neměl zhola nic společného s kryptoměnami. Název tomu však napovídal. I takové iracionální chování lze čas od času pozorovat na finančních trzích.

Osobně si myslím, že jsou kryptoměny typickým spekulativním aktivem bez větší přidané hodnoty (nebereme-li v úvahu technologii, která za nimi stojí).

Má cenu investovat “pro vnoučata”? Jinými slovy, investor nakoupí akcie a čeká, až zvýší hodnotu. Neprodává, případně odkazuje dalším generacím. Patří tato strategie mezi dlouhodobě výhodné?

Rozhodně to význam má. Jakmile budu mít děti, tak jim při narození hodlám nakoupit široce diverzifikovaný indexový ETF světových akcií, který drží v portfoliu akcie většiny nejvýznamnějších firem světa. K těmto prostředkům se dostanou až ve svém důchodu. Trošku extrémní přístup, ale jsem přesvědčený, že správný. Pokud by světové akcie dosáhly podobné výkonnosti jako v uplynulých 118 letech (tedy kolem 8 %), potom by 50 tis. vklad investovaný do indexu světových akcií před 70 lety (za předpokladu, že by do něj tehdy šlo snadno investovat) měl dnes hodnotu cca 10,9 mil. Kč (bez vlivu poplatků).

V investování je nejdůležitější výnosová míra a čas. Akcie jsou dlouhodobě nejvýnosnější třídou aktiv. Proto pokud máme dlouhodobý investiční horizont, tak by měly tvořit páteř našeho portfolia. Potom již jen stačí velmi dlouhý investiční horizont a velká psychická odolnost, která nám pomůže ustát akciové propady, kterých bezpochyby zažijeme v budoucnu ještě spoustu. V minulosti bychom například čelili pokušení prodat v době světových válek, studené války, technologické bubliny či finanční krize. Jak řekl Warren Buffett: „Investování je jednoduché, nikoliv však snadné.“

Kdo je Váš vzor mezi investory? Je vždy dobré následovat rady zkušených investorů, případně by si měl potenciální investor spíše vytříbit vlastní strategii a té se držet?

Jsem value investor, proto přirozeně jiní úspěšní value investoři. Když se řekne value investování, tak se všem automaticky vybaví jako první jméno Warrena Buffetta, který se v průběhu let stal učitelem všech value investorů a převzal tak štafetu od Benjamina Grahama. Druhým jménem je bezpochyby Seth Klarman. Vynikající value investor, který založil hedge fond Baupost Group. Na začátku devadesátých let napsal vynikající knihu Margin of Safety, Risk Averse Investing Strategies for the Thoughtful Investor. A ve výčtu bych mohl pokračovat.

Člověk by měl vždy přemýšlet a mít svůj názor. Prosté kopírování ostatních investorů může být velmi nebezpečné. Například množina zvaná value investování se skládá z řady různých podmnožin. Existují různé value přístupy (např. nakupování kvalitních společností s dlouhodobě udržitelnou konkurenční výhodou za rozumnou cenu, nakupování statisticky levných akcií, nakupování firem za ceny blízké likvidační hodnotě a další). Každému investorovi vyhovuje jiný přístup v závislosti na jeho temperamentu. Pokud však člověk nalezne svůj přístup a identifikuje jiné úspěšné value investory, kteří uvažují o investování podobně jako on, potom se od nich může hodně naučit.

Mně osobně třeba nejvíce pomohly knihy o investování napsané zkušenými value investory a zároveň i jejich pravidelné dopisy akcionářům, které píší klientům svých fondů/společností. Pokusil jsem se udělat rozcestník pro všechny zájemce na svých stránkách investicedoakcii.cz v části „Knihy“ a „Odkazy“, která snad pomůže lidem, kteří mají zájem o value investování.

Petře, děkujeme moc za rozhovor a přejeme další úspěšné roky v investování.

Aktualizováno