Wirecard: Jak došlo ke krachu největšího evropského fintechu

wirecard

Německá společnost Wirecard, která chtěla konkurovat Paypalu, dosáhla v roce 2018 hodnoty 24 miliard eur. Nabízela platební služby po celém světě. V červnu 2020 však přišla pro její klienty a akcionáře studená sprcha. Audit firmy odhalil sofistikovaný finanční podvod prováděný ve světovém měřítku. Co se vlastně stalo?

Růst a pád německého „zázraku“

Wirecard byla založena roku 1999 v Mnichově. V roce 2002 se jí ujímá Markus Braun, bývalý konzultant KPMG, a firmě se začne dařit. V dalších letech vstupuje na Frankfurtskou burzu. Jádro jejího byznysu v té době stojí na zpracovávání plateb za online hazard a pornografii. V roce 2006 rozšiřuje své aktivity do bankovnictví. Vydává vlastní kreditní karty, ale nadále spravuje i peníze klientů. Tento neobvyklý mix aktivit znemožňuje porovnávat výsledky jejího hospodaření s jinými společnostmi.

V roce 2010 se do Wirecard dostává Jan Marsalek jako provozní ředitel a firma začíná mít globální ambice. Svou pozornost zaměřuje na Asii, kde skupuje různé společnosti. Její hodnota raketově roste, ale začínají se objevovat náznaky, že v ní není vše v pořádku.

Financial Times upozorňují na nesrovnalosti v účetnictví. Whistlebloweři tvrdí, že firma falšuje údaje o transakcích, aby nafoukla svůj obrat. Dokonce se mluví o praní špinavých peněz.

Wirecard však dokáže podezření odvrátit a daří se jí vstoupit na americký trh. V roce 2018 dosahuje hodnota firmy 24 miliard euro a akcie se prodávají po 165 euro. Mezi její klienty patří např. Lidl a mnohé aerolinie. Stává se největší evropskou fintech společností a vypadá to, že může směle konkurovat i americkým velikánům.

Mezitím se však objevují další varovná znamení. Samotní zaměstnanci singapurské pobočky si všimnou podivných účetních operací. Wirecard se dostává do hledáčku singapurských trestních orgánů, veškerá podezření však odmítá a své kritiky žaluje. Z auditů, které jí zpracovává firma EY, vychází čistě.

Tlak investorů však nakonec Wirecard přiměje k tomu, aby pověřila společnost KPMG k provedení nezávislého auditu. Závěrečná zpráva auditu pak v dubnu 2020 působí jako rozbuška. KPMG totiž tvrdí, že nedokáže ověřit většinu příjmů Wirecardu. Nesrovnalosti v účetnictví pak ukazují, že ve společnosti chybí 1,9 miliardy eur.

Krach Wirecardu

Detaily ze zprávy jsou kvůli koronaviru zveřejněny až na začátku června. Wirecard k auditu KMPG sdělil, že peníze byly vloženy do bank na Filipínách. Jenže filipínská centrální banka odmítá, že by do země kdy takové peníze přišly. Wirecard proto musel přiznat, že zmíněná suma nikdy neexistovala.

Mnichovská policie pak 23. června zatkne Markuse Brauna pro podezření z finančního podvodu. Jan Marsalek uteče do Běloruska a nyní se skrývá v Rusku.

Dne 25. června vyhlásí Wirecard bankrot. Německý zázrak skončil. Společnost falšovala dvě třetiny svých příjmů. Věřitelé přišli o tři a půl miliardy eur. Klientům i v České republice přestaly fungovat kreditní karty, které Wirecard vydal, problémy zaznamenal i provoz EET.

Skandál Wirecardu je svou velikostí přirovnáván ke kauze Enron. Vyvolal velké rozhořčení veřejnosti. Německý Federální úřad pro finanční dohled BaFin zcela selhal při kontrolách Wirecardu, kdy jej chránil před kritikou novinářů a některých investorů. Je otázkou, zda případ přinese reformy na poli finančního dohledu tak, aby se podobná blamáž již neopakovala.

Skandál Wirecard

Podívat se můžete na krátké 5 minutové video, které shrnuje celou kauzu podvodu Wirecard.

Aktualizováno