Co to je Proof of Stake? Jde o druhý nejrozšířenější způsob provozu sítě na poli kryptoměn. Ve zkratce řečeno, nové transakce potvrzují sami majitelé kryptoměny. Na základě algoritmu je vybrán uživatel, který vytvoří nový blok. Jako záruku za správnost vloží část svého jmění do systému. Proof of Stake (PoS) neposkytuje tvůrcům nových bloků odměnu za vytěžení bloku. Motivací pro ně jsou transakční poplatky.
Poprvé se PoS objevil v roce 2011, diskutovalo se o něm na události Bitcointalk. Peercoin ho poté uvedl do praxe jako první z kryptoměn. Pojďme se na problematiku podívat podrobněji.
Jak funguje Proof of Stake
K vysvětlení systému Proof of Stake je potřeba si uvědomit několik základních rozdílů oproti systému Proof of Work. Tento protokol a jeho těžbu jsme již probrali v článku Proof of Work (PoW). Hlavní rozdíl spočívá v provozu. Oproti PoW zde nenalezneme klasické těžaře. Není potřeba ani speciální hardware, kterým bývají grafické karty. Stačí pouze vlastnictví daného coinu.
Vypadá to na první pohled zvláštně. Držitelé coinu, tedy jeho uživatelé se svým vlastnictvím mohou podílet na provozu sítě. Ověření transakcí, respektive jednotlivých bloků, provede vybraný uživatel sítě. Tento jeden pověřený držitel měny je vybrán na základě algoritmu, na kterém je měna postavena. Poskytne obnos v příslušné měně. Vklad se stane zálohou pro pozdější ověření transakcí ostatních uživatelů.
Odměny za ověřování transakcí
Vložený obnos z uživatelova jmění, konkrétně tvůrce nového bloku, se stává pákou na ověření falešných transakcí. Pokud by ověření neodpovídalo a jedinec by transakci podvodně upravil dle svého, přišel by o svou vloženou zálohu. Pokud vše proběhne bez problémů, dostane odměnu, která se dá vyplatit dvěma způsoby.
Prvním je vydání nových coinů (anglicky „minting“), což je inflační druh odměny.
Druhým je využití zaplacených transakčních poplatků (anglicky „forging“). Poplatky dostane potvrzující uživatel – obdobně jako u Proof of Work dostane příslušný těžař odměnu za vytěžený blok.
Také coiny mají svůj věk
„Coin age“ je další zajímavý aspekt systému Proof of Stake. Jde o jakýsi „věk“ vašeho konkrétního coinu. Lze jej vypočítat velice logicky. Rozhodný je den poslední útraty či chcete-li posledného použití měny. Pokud jsem tedy jinému uživateli zaslal například určitý počet peercoinů dne 1. června, pak od tohoto dne se počítá lhůta pro jejich další využití pro ověření transakcí. Doba je stanovena na 30 dní.
O „coin age“ hovoříme u kryptoměn, jejichž blockchain je provozován protokolem Proof of Stake. Zde totiž zastává sám coin důležitou funkci, stává prostředníkem vzniku každého dalšího bloku na blockchainu své kryptoměny.
Každý, kdo provozuje v síti tzv. masternode musí s touto časovou hranicí (tj. coin age) počítat. O masternodu se dále dočtete níže.
Ethereum chce přejít z PoW na PoS
Platforma Ethereum, se svojí měnou ether, má v plánu projít velice důležitou změnou. Co do objemu celkové kapitalizace podle CoinMarketCap je nyní Ethereum dvojkou v oboru kryptoměn. Platforma přispěla svým standardem ERC-20 k vzniku mnoha různých tokenů, které se vyrojily jako houby po dešti.
V tomto článku nám jde ale především o vlastní protokol těžby. Ethereum používá v tuto chvíli systém Proof of Work. Její chod zajišťují hardwaroví těžaři. To se má do budoucna změnit. Důvodů pro změnu nalezneme několik. Jde jednak o energetickou náročnost a jednak o neustálé změny a vylepšení. Platforma je proslulá svými mnoha vrstvami blockchainu, které lze implementovat na základní, původní vrstvu.
Pokud vývojáři chtějí, mohou si s touto platformou tak trochu pohrát a upravit si ji podle své představy. V současnosti panuje přesvědčení, že přechod na Proof of Stake by byl pro platformu vylepšením. Mluvíme o protokolu Casper. Pro připomenutí, konkrétně zde by šlo o to poskytnout určité množství etheru (ETH) pro potvrzení transakcí v síti.
Jaké jsou výhody Proof of Stake
Mezi hlavní výhody systému Proof of Stake patří malá energetická náročnost. Není zapotřebí složitých a energii požírajících grafických karet. Další plus směřuje zejména na ty poctivé. Negativně lze postihnout nepoctivé uživatele, kteří by se snažili potvrdit v novém bloku falešné transakce. Trestem je v protokolu Proof of Stake odebrání složené zástavy, kterou je určitá částka v příslušné měně.
Nevýhody Proof of Stake
Standard Proof of Stake má zejména tuto nevýhodu – chod sítě nemůže provozovat nikdo, kdo nevlastní dané coiny. Oproti Proof of Work těžbě, kdy stačí mít výkonné zařízení a peněženku měny pro výplatu, je to velký a zásadní rozdíl. S nadsázkou by se tak dalo říct, že systém k sobě pustí jen opravdové nadšence v oboru.
Jaké kryptoměny používají Proof of Stake
Proof of Stake tedy do budoucna zůstává velice zajímavým protokolem. V současné době nalézá uplatnění například u kryptoměn DASH, NEO, PIVX, Stratis, Reddcoin, OKcash, NavCoin, Nxt, Ardor nebo Cardano.
Masternode – strážce sítě
Masternode je uzel, který na server jeho provozovatele stahuje veškeré dosavadní informace z blockchainu. Součástí masternodu je peněženka, na které uchovává provozovatel uzlu určitý minimální počet daného coinu.
Například u kryptoměny DASH je to 1000 jednotek. Masternode musí být spuštěný 24 hodin denně 7 dní v týdnu a mít přidělenou IP adresu. Je třeba, aby byl neustále on-line, protože v systému Proof of Stake slouží k ověřování transakcí. Obnos coinů provozovatele je vložen jako zástava pro balíček transakcí. Pokud je konkrétní masternode vybrán, aby jako první zapsal transakci do blockchainu. Za odvedenou práci pak dostane kromě svých vložených coinů ještě odměnu podle nastavení protokolu kryptoměny.
Provoz masternodu patří kromě tradingu (obchodování s coinem), případně hodlování (držení coinu dlouhodobě) k častým a oblíbeným investicím.
