Každý má nějaké ponětí o tom, co znamená inflace, ale víte, co je deflace? Vysvětlíme vám význam deflace, jaké jsou její příčiny a důsledky, jak se měří a reguluje a jak může ovlivnit vaše investice.
Co je deflace?
Deflaci můžeme jednoduše definovat jako opak inflace. Kupní síla peněz se zvyšuje, cenová hladina zboží a služeb klesá. Co to znamená? Jdete do obchodu a za zboží, které před nedávnem stálo 100 Kč, zaplatíte jen 80 Kč. Pokud máte peníze, budete stále bohatnout. Že vám to přijde skvělé? Ne tak docela. S deflací jsou totiž spojeny velké problémy.
Zatímco spotřebitelé mohou jásat, hůře jsou na tom výrobci zboží, poskytovatelé služeb a prodejci, kteří nedostanou adekvátně zaplaceno. Firmy mají nízké tržby, nemohou si proto dovolit platit své zaměstnance a propouštějí. Lidé neinvestují, jen drží peníze a vyčkávají. Celá ekonomika se pak zpomalí, postupně přestane růst a začne se propadat.
Příčiny deflace
Deflace vzniká za situace, když je v ekonomice (národní či světové) přebytek zboží či služeb a málo peněz, které by mohly být použity na jejich nákup.
Krátkodobě se může deflace objevit, pokud poklesnou ceny importovaného zboží, nebo pokud dojde k deregulaci cen zboží na dříve regulovaných trzích a vstupu konkurence na trh, který byl předtím uzavřený.
Někdy se státy uchýlí k deflační politice záměrně, když chtějí měnu uchránit před devalvací. V Československu se tak stalo po první světové válce, kdy byla koruna navázána na zlato. Dojde tak ke stabilizaci ekonomiky, což má z krátkodobého hlediska pozitivní efekt.
Deflaci ovlivňuje monetární politika centrální banky. Česká národní banka určuje, kolik peněz je v oběhu, může je dodávat i stahovat. Cílem státu je však obvykle udržovat mírnou inflaci, která vede k ekonomickému růstu.
Problémem je však neočekávaná deflace. Dochází k tzv. zamrznutí trhů bez jakýchkoliv kroků centrální banky či státu. Taková situace nastala při Velké hospodářské krizi v 30. letech 20. století nebo v Japonsku v 90. letech. Centrální banky nemají příliš mnoho nástrojů, jak se jí bránit.
Důsledky deflace
Když nastane deflace, zboží a služby zlevňují. To vede k tomu, že domácnosti i firmy začnou více nakupovat. Zvýší se výroba a začnou vznikat nová pracovní místa. Celá ekonomika tak může dostat nový impulz. Deflace tak může krátkodobě působit pozitivně.
Pokud ale deflace trvá delší dobu, začnou klesat ceny u všech statků. Spotřebitelé vyčkávají, až ceny dále poklesnou. Firmám se snižují příjmy a musí snížit náklady. Tím dojde ke klesání mezd a následně i rušení pracovních míst. Vzrůstá nezaměstnanost. Lidé jsou ochotni se nechat zaměstnat za menší peníze. Nízké příjmy domácností vedou k menším nákupům, což tlačí ceny dále dolů. Roztáčí se deflační spirála.
Důsledkem deflace je zlevnění dovezeného zboží. Také jako turista si koupíte v zahraničí více než dříve. Nicméně exportéři ztrácejí konkurenceschopnost na mezinárodním trhu, musí zdražovat a vývoz se jim přestává vyplácet.
Deflace je také špatnou zprávou pro investice. Tou nejlepší investicí je totiž držet hotovost. Jenže to vede k stagnaci trhů a celé ekonomiky, která nemůže růst, protože jí chybí kapitál.
Problém deflace je i její dopad na státní dluh, který se díky ní zvyšuje. Proto je cílem státu možnou deflaci potlačit a udržet mírnou inflaci. To se mu většinou daří. Deflace nastává pouze málokdy.
Jak deflaci změřit?
Deflace je vlastně zápornou inflací, proto se při jejím měření postupuje stejně. Sleduje ji Český statistický úřad. K jejímu určení používá index spotřebitelských cen, tedy sleduje změny cen spotřebního koše (zboží, za které utrácí průměrná domácnost).
Dále využívá index cen výrobců, kdy měří, jak se mění ceny za zboží nabízené výrobci. Poslední metodou je deflátor HDP, kdy se srovnávají ceny hrubého domácího produktu za jednotlivá období.
A co je stagflace?
Stagflace je jevem, kdy ve státě existuje vysoká inflace, ale zároveň chybí nabídka zboží a služeb. Nezaměstnanost se navíc pohybuje na vysoké úrovni. Může se objevit při špatné makroekonomické politice států. V historii byla způsobena např. při ropné krizi.
